Válka. Hnus, svrab a neštovice. DEBUSTROL natočil nové album. Po sedmi dlouhých létech od „Rwandy“, která krom aktivního koncertování vyplnila už jen živá nahrávka „Vyznání smrti Live“ (2011), nastoupili Kolinss do a spol. do studia, aby tam ze sebe ve své tradiční umělecké zpovědi dostali všechno, co se v nich za tu dobu nashromáždilo. A že toho tedy zjevně bylo…

„Rozdrcený sračky a každodenní strach, ukojení hnusem, zločineckej špás.“ („Nasrat vám všem“)

„Válka“ má nějakých šestatřicet minut a během nich vám DEBUSTROL stihne sdělit všechno. Jak doopravdy hnusný je ten svět kolem nás, jak se z něj nenávratně stává ještě horší místo pro lidský život, než jsme si kdy vůbec mohli pomyslet, a jak se kolem nás definitivně stahuje smyčka, jíž jako jeden muž drží pevně v rukou všichni psychopati, úchyláci, kriminálníci, politici a pánbíčkáři, co jich jen po Zeměkouli chodí.

Kolinss je ve svých textech naprosto výmluvný, navzdory tomu, že už občas vykrádá sám sebe (viz. „Yugoslavii“ připomínající „Vražda ti pokurví den“ v „Primitivně“ nebo výkřik „To je vono“ v titulní „Válce“, pro změnu jasně odkazující na „Protest“), a dokáže kompletní slovní doprovod nahrávky povýšit doslova na koncept, byť jednotlivé skladby samozřejmě konkrétní námět nespojuje. Koncept hnusu, svrabu a neštovic, jak už jsem psal výše, k němuž je samozřejmě zapotřebí víc než jen pár sprostých slov, o něž tu na to konto nouze rozhodně není, a který tím pádem celým albem k jeho jednoznačnému prospěchu doslova prorůstá.

Zbytek je víceméně jasný. „Válku“ tvoří jedenáct ostrých thrashových štěkanců, které působí jako skutečně jedovatý plivanec, který vám někdo se vší vervou flusne z bezprostřední blízkosti přímo do obličeje. Dominují samozřejmě rychlé skladby, odsekávané přísnou palbou bicích nástrojů Herr Milera, ovšem své místo si na albu najdou i věci pomalejší, které ve svém středním tempu, krásně vykresleném zdánlivě přešlapující thrashovou kytarou, nahrávce nesluší o nic méně. A dokonce bych řekl, že tentokráte je vlastně úplně jedno, v jakém poměru jsou tyhle dvě klasické thrashové polohy namíchány, protože v porovnání s oběma předešlými alby (a již zmíněnou „Rwandou“ zejména), u nichž se mi zdálo, že kapela už tak trochu ztrácí na tradiční síle, zní na aktuální desce DEBUSTROL o moc sebevědoměji, přesvědčivěji a charizmatičtěji, skoro jakoby mu oněch sedm let autorské pauzy nalilo do žil vskutku čerstvou krev, přímo přetékající adrenalinem.

Slušelo by se asi zmínit i největší taháky „Války“. Za mě je to nepochybně „Nasrat vám všem“, „Primitivně“, titulní věc, „Hlavně ne o lásce“ a „Zakuklenci“. Víc než kdy jindy ale tady platí, že nemá cenu některý z oněch „štěkanců“ vyzdvihovat, když i ostatní mají co říct, a dohromady jim to sluší ze všeho nejvíc. Asi jako zubům na řetězu motorové pily, jejíž lištu DEBUSTROL a Kolinss zase jednou řádně prohání, a která se už už třese na to se do něčeho prohnilého pořádně zakousnout. Jo jo, to je vono!